Index
Klášterní hřbitov
Asi 20 minut chůze severovýchodně od kláštera je bývalý obecní hřbitov obce Klášter Teplá. Když na konci 18. století císař Josef II. zakázal pohřbívání u kostelů v centrech obcí, nechali tepelští premonstráti tento hřbitov rozšířit a upravit a přenést na něj ostatky bratří pohřbených na původním klášterním hřbitově (od počátku existence kláštera se pohřbívalo v kostele, později v kapli sv. Václava a Michaela na severní straně kostela a později na hřbitově, který ke kostelu těsně přiléhal na místě dnešní budovy knihovny). Spodní polovina hřbitova dále sloužila jako hřbitov obecní, horní polovina jako hřbitov klášterní. Uprostřed hřbitova byl vztyčen velký litinový kříž na kamenném podstavci. Koncem 19. stol. nechal opat Alfréd Clementso zbudovat v čele hřbitova kapli s opatskou hrobkou. Kaple byla vysvěcena začátkem června 1900. Krátce po tom opat Clementso náhle zemřel a byl jako první pohřben v kryptě pod kaplí. V roce 1906 sem byly slavnostně převezeny ostatky Opata Reitenbergera, zakladatele M. Lázní, který zemřel roku 1860 ve vyhnanství ve Wilten a začátkem března 1944 byl v hrobce jako poslední pohřben opat Gilbert Helmer. Po obou stranách vstupní brány byly podél zdi vybudovány hrobky významných tepelských opatů a kanovníků například Chrisostoma Pfrognera rektora pražské univerzity, Adolfa Kopmanna, významného teologa a biblisty, profesora vídeňské univerzity, nebo Aloise Davida, matematika a astronoma, rektora pražské univerzity a ředitele Klementinské hvězdárny. 
Tyto umělecky a historicky cenné hrobky a malé hroby ostatních řeholníků, zdobené jednoduchými kříži dnes již neexistují. Posledním premonstrátem, pohřbeným na tomto hřbitově byl v roce 1952 Leo Moláček. Po zániku farnosti Klášter Teplá přestaly být na hřbitově pohřbívány i civilní osoby. V 50. letech 20. stol. byl hřbitov často devastován a to jak vandaly, tak při budování objektů JZD v okolí hřbitova. Náhrobky postupně rozkrádali kameníci na výrobu nových náhrobků, litinové kříže byly odváženy do sběru. Na přelomu 50. a 60. let proto bylo rozhodnuto, že náhrobky budou zrušeny a nahrazeny parkovou úpravou, květinovými záhony a v centru hřbitova bude postaven obelisk se jmenným seznamem pohřbených řeholníků. Z celého plánu však nakonec sešlo a byla dokončena pouze jeho první etapa - odstranění náhrobků. Hrobky byly později zcela zdevastovány, po vloupání do opatské hrobky v kapli, (při kterém pachatelé rozházeli kosti opata Reitenbergera a z rakve opata Clemontsoa ukradli šperky), byla krypta zazděna. (Řádění vandalů byly tehdy ušetřeny pouze ostatky opata Helmera, jeho balzamované tělo bylo totiž vlivem klimatu v hrobce natolik zachovalé, že jeho vzhled pravděpodobně pachatele vyděsil). Na hřbitově je dnes pouze část hrobů a poškozené zbytky dalších a prázdná kaple. Z místa, na kterém hřbitov stojí je krásný výhled na klášter a okolní krajinu.
